V

     Nekecali. Další rok Kosťa odešel z Notorestu a po půlročním muzikantském půstu, v červnu 2005 vzal do ruky kytaru a mobilní telefon a zavolal Radkovi. A věci dostaly rychlý spád – jakoby zázrakem jim spadla do lůna nová zkušebna v nejmenované střední škole (ateista by řekl, že ten zázrak se jmenuje ochota a vstřícnost pana ředitele Šobera). Oba aktéři hned na začátku zkušeně zjistili, že dva hráči kapelu neudělají a tak začali pokukovat po (česky shánět) bubeníkovi a baskytaristovi.   Bývalý spoluhráč v Kosťově kapele „Jablečné dezertní“ (předchůdce Notorestu) Radek Slováček nenechal na sebe dlouho čekat a brzy dotáhl do nové zkušebny sebe i své bicí. Ukázalo se, že je to tvořivý týpek, protože přinesl sebou i vítězný název kapely Zpocená uklízečka. Kosťa dovršil tvůrčí dílo tím, že pozměnil první slovo „zpocená“ náhradou za „spocená“ a tím geniálně docílil, že budoucí posluchači jeho vlastní tvorby budou pouze pozorní, inteligentní a české gramatiky znalí posluchači a fanoušci, navždy odvrátil případné právní spory s armádou nabroušených zástupkyň této přepotřebné profese a ještě něco navíc, odborník by řekl, že to byl skvělý marketingový tah.

     Nakonec kapelu doplnil baskytarista Václav Dolejš, krycím jménem Wenca. Začalo nadšené a tvořivé období, které vyvrcholilo prvním velice úspěšným veřejným vystoupením na Rockové Základně Mošnov v Prusech.
Druhé vystoupení bylo naplánováno na magické datum - pátek 13. dubna 2007, ale kapela na 2. přerovském rockování nakonec nevystoupila.  I vzhledem k tomu, že organizátor akce zvolil toto datum jako důvod pro objektivní omluvu případných interpretačních kiksů zúčastněných kapel, se bez bubnů hrát prostě nedá… A proto se ještě téhož večera zcela zpocený zbytek kapely operativně rozloučil s Radkem Slováčkem a Wencou (o jeho odchodu se vědělo již dříve, tohle měla být jeho poslední akce s kapelou) a omluvil se svým fanouškům, kteří přijeli v hojném počtu „uklízečku“ podpořit.

     Milé děti, zatím to na šťastný konec pohádky moc nevypadá, že? Ale nevěřte všemu, co Vám kdo nakecá, a nebuďte smutní, když Vás někdo podrazí. Odpusťte mu.  Držte se optimismu a naděje na dobrý konec každého upřímného snažení a nadšení. A pamatujte si: co se u piva slíbí, to se má také dodržet. A tohoto hesla se všichni držíme, až neumřeme. Takže než zazvoní zvonec?

     Wencu vystřídal Petr Kanovský alias Peča, baskytarista rockové formace Třetí dáma a hráč na bonga ve skupině Codex. O místo v kapele si mimo jiné důrazně řekl tím, že jako malý kluk vyhrál soutěž ve zpěvu na Mikulášské besídce, takže o jeho muzikantských kvalitách nemůže být pochyb. V jeho prospěch hovoří i to, že perfektně ovládá tři jazyky – svůj, český a slovenský a po cca desátém pivu nebo po vyhraném zápase HC Přerov nastupuje také znalost angličtiny, němčiny a maďarštiny. Místo bubeníka po důkladném a časově náročném zvažování přijal nakonec Zdeněk Sedlařík, bubeník kapely Pohoda5 (předtím  tršická punkrocková kapela Tribe, angažmá v bigbítové skupině Negativ z Daskabátu a v žálkovických Day9).

     Tím začíná nová a pevně věříme, že i lepší etapa Spocené uklízečky a tím i rodící se veselá pohádka se šťastným koncem. Dobrou noc!

     Ke spocenému týmu neodmyslitelně patří kamarádi textaři Gebls a Citron, náš kamarád zvukař Pája a díky patří také kamarádům a občasným hostům na pódiu - Mošna, Lukel, Mara, Keňa, ...